S motocyklovými závody na ploché dráze začali v Pardubicích na travnatém oválu dostihového závodiště na sklonku dvacátých let 20. století jezdci Hladěna a Trnka. Nedlouho poté, 29. září 1929 zde Východočeský autoklub uspořádal první ročník Zlaté přilby ČSR (název i netradiční trofej vymysleli rovněž oba výše zmínění průkopníci). První Zlatou přilbu s výhradně československou účastí vyhrál Zdeněk Pohl, další ročníky už pak měly mezinárodní obsazení a často také zahraniční vítěze.
Zlatá přilba se jezdila každoročně až do druhé světové války, ovšem brzy po jejím skončení se na travnatý ovál zase vrátila. Toho se však již nedožil František Hladěna, který během války zaplatil životem svou účast v odboji. První poválečnou Zlatou přilbu sledovalo v roce 1947 rekordních 130 tisíc diváků, nadšeně aplaudujících československému vítězi Hugo Rosákovi. V letech 1949 a 1951 následovaly ještě dva ročníky, jenže to už po komunistickém ovládnutí Československa slavný závod postupně upadal, až se přestal konat úplně.
Naštěstí počátkem šedesátých let obnovila po deseti letech Zlatou přilbu skupina místních nadšenců, takže v letech 1961 až 1963 se za velkého zájmu publika odjely na trávě další tři ročníky. Bohužel však během nich došlo i ke třem smrtelným úrazům, což nakonec přispělo k rozhodnutí přemístit závod na klasický plochodrážní stadion do nedalekého Svítkova.
Od roku 1964 se tedy další historie Zlaté přilby píše každoročně na svítkovském oválu, kde se jezdí unikátním vyřazovacím systémem, který je považován za nejspravedlivější na světě.
Roku 2008 se Zlatá přilba dočkala již 60. ročníku, je tedy nejstarším plochodrážním závodem planety.
K tomuto jubilejnímu ročníku byla ve Východočeském muzeu Pardubice v Kaňkově sálu na pardubickém Zámku otevřena unikátní výstava mapující historii tohoto slavného závodu s velkým množstvím exponátů, především trofejí nejcennějších – zlatých přileb.
Nejúspěšnějším vítězem Zlaté přilby je Dán Ole Olsen, který vyhrál sedmkrát, vedle Evropanů se z prestižní pardubické trofeje radovali i jezdci z Austrálie a USA.
Nejexotičtějším účastníkem Zlaté přilby byl pravděpodobně Gene Tella, který v předválečných ročnících v Pardubicích reprezentoval tehdejší Habeš, tedy Etiopii.
Největšími smolaři Zlaté přilby se stali mnohonásobní světoví šampioni Ivan Mauger a Barry Briggs z Nového Zélandu, kteří do Pardubic jezdili přes deset let, ale vytoužené trofeje se ani jeden nikdy nedočkal.
Nejtragičtější ročník Zlaté přilby se odehrál v roce 1961, kdy kolizi při tréninku nepřežili německý jezdec Erich Stiegelmaier a domácí Libor Dušánek. Dalšími oběťmi Zlaté přilby se stali Holanďan Ari Bastian Poldevaart (1934), Jaroslav Němeček (1947), Antonín Vilde (1963) a už na svítkovském oválu v roce 1968 Luboš Tomíček. Za každou oběť tohoto závodu je na trofeji – Zlaté přilbě, jeden český granát ve tvaru kapky krve.
Jediným jménem, pod nímž se skrývají dva různí vítězové Zlaté přilby je Antonín Kasper – otec vyhrál poslední travnatý závod v roce 1963, syn byl úspěšný o dvacet osm let později.
Posledním českým vítězem Zlaté přilby se stal Tomáš Topinka v roce 1996.
1. | 29.09.1929 | ZDENĚK POHL | ČESKOSLOVENSKO |
2. | 31.08.1930 | JOSEF ŠTRBAN | JUGOSLÁVIE |
3. | 06.09.1931 | RUDI KLEIN | NĚMECKO |
4. | 25.09.1932 | HANS MAYER | RAKOUSKO |
5. | 01.10.1933 | HANS BUTTLER | NĚMECKO |
6. | 02.09.1934 | GERIT VAN DIJK | HOLANDSKO |
7. | 15.09.1935 | HER. GUNZENHAUSER | NĚMECKO |
8. | 27.09.1936 | HER. GUNZENHAUSER | NĚMECKO |
9. | 04.09.1938 | FRANTIŠEK JUHAN | ČESKOSLOVENSKO |
---|---|---|---|
10. | 07.09.1947 | HUGO ROSÁK | ČESKOSLOVENSKO |
11. | 04.09.1949 | FRITZ DIRTL | RAKOUSKO |
12. | 09.09.1951 | JAN LUCÁK | ČESKOSLOVENSKO |
13. | 20.08.1961 | OLD. KLAUDINGER | ČESKOSLOVENSKO |
14. | 16.09.1962 | JOSEF SEIDL | NSR |
15. | 15.09.1963 | ANTONÍN KASPER | ČESKOSLOVENSKO |
16. | 06.09.1964 | IGOR PLECHANOV | SSSR |
17. | 12.09.1965 | FARIT ŠAJNUROV | SSSR |
18. | 18.09.1966 | IGOR PLECHANOV | SSSR |
19. | 10.09.1967 | OVE FUNDIN | ŠVÉDSKO |
20. | 20.10.1968 | LEIF ENECRONA | ŠVÉDSKO |
21. | 05.10.1969 | GENADIJ KURILENKO | SSSR |
22. | 27.09.1970 | OLE OLSEN | DÁNSKO |
23. | 19.09.1971 | OLE OLSEN | DÁNSKO |
24. | 01.10.1972 | OLE OLSEN | DÁNSKO |
25. | 22.09.1973 | MILAN ŠPINKA | ČESKOSLOVENSKO |
26. | 22.09.1974 | JIŘÍ ŠTANCL | ČESKOSLOVENSKO |
27. | 05.10.1975 | OLE OLSEN | DÁNSKO |
28. | 03.10.1976 | JIŘÍ ŠTANCL | ČESKOSLOVENSKO |
29. | 02.10.1977 | OLE OLSEN | DÁNSKO |
30. | 01.10.1978 | JIŘÍ ŠTANCL | ČESKOSLOVENSKO |
31. | 30.09.1979 | OLE OLSEN | DÁNSKO |
32. | 28.09.1980 | OLE OLSEN | DÁNSKO |
33. | 27.09.1981 | JIŘÍ ŠTANCL | ČESKOSLOVENSKO |
34. | 26.09.1982 | JIŘÍ ŠTANCL | ČESKOSLOVENSKO |
35. | 25.09.1983 | DENNIS SIGALOS | USA |
36. | 23.09.1984 | JOHN DAVIS | ANGLIE |
37. | 22.09.1985 | ERIK GUNDERSEN | DÁNSKO |
38. | 21.09.1986 | ERIK GUNDERSEN | DÁNSKO |
39. | 27.09.1987 | HANS NIELSEN | DÁNSKO |
40. | 02.10.1988 | PER JONSSON | ŠVÉDSKO |
41. | 24.09.1989 | JEREMY DONCASTER | ANGLIE |
42. | 30.09.1990 | JEREMY DONCASTER | ANGLIE |
43. | 29.09.1991 | ANTONÍN KASPER ml. | ČSFR |
44. | 27.09.1992 | TONY RICKARDSSON | ŠVÉDSKO |
45. | 03.10.1993 | TONY RICKARDSSON | ŠVÉDSKO |
46. | 11.09.1994 | SIMON WIGG | ANGLIE |
47. | 04.09.1995 | TONY RICKARDSSON | ŠVÉDSKO |
48. | 29.09.1996 | TOMÁŠ TOPINKA | ČESKÁ REPUBLIKA |
49. | 05.10.1997 | RYAN SULLIVAN | AUSTRÁLIE |
50. | 04.10.1998 | HANS NIELSEN | DÁNSKO |
51. | 03.10.1999 | LEIGH ADAMS | AUSTRÁLIE |
52. | 15.10.2000 | LEIGH ADAMS | AUSTRÁLIE |
53. | 07.10.2001 | LEIGH ADAMS | AUSTRÁLIE |
54. | 06.10.2002 | JASON CRUMP | AUSTRÁLIE |
55. | 27.09.2004 | RYAN SULLIVAN | AUSTRÁLIE |
56. | 26.09.2004 | LEIGH ADAMS | AUSTRÁLIE |
57. | 02.10.2005 | SCOTT NICHOLLS | ANGLIE |
58. | 15.10.2006 | JASON CRUMP | AUSTRÁLIE |
59. | 07.10.2007 | ANDREAS JONSSON | ŠVÉDSKO |
60. | 5.10.2008 | HANS ANDERSEN | DÁNSKO |