Historie/Památky/Kostely

Kostel sv. Bartoloměje

Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje dal postavit počátkem 16. století Vilém z Pernštejna. Novostavba pozdně gotického kostela měla sloužit jako chrám pro klášter řádu minoritů, který Vilém z Pernštejna před rokem 1514 v Pardubicích založil, a jako pohřebiště pro českou větev rodu pánů z Pernštejna. V roce 1532 převzal bartolomějský kostel definitivně roli hlavního farního kostela, zůstala zachována jeho pohřební funkce. Dominantu presbyteria chrámu dodnes tvoří mohutná pískovcová tumba, zakrytá mramorovým náhrobním kamenem s postavou Vojtěcha z Pernštejna (+1534) v životní velikosti. V roce 1912 získal objekt na západní straně bohatě zdobenou přístavbu, realizovanou architektem Dvořákem. Dochovaná původní dispozice a malířská výzdoba řadí tento kostel k unikátním dokladům o podobě chrámového prostoru v 16. století.

Kostel Zvěstování Panny Marie

Kostel Zvěstování Panny Marie patří mezi nejstarší stavby v Pardubicích. Založil ho v polovině 14. stol. tehdejší spolumajitel města, pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Na počátku 16. století dal Vilém z Pernštejna kostel přestavět v pozdně gotickém slohu. Z té doby pochází hodnotná sklípková klenba presbyteria. Ve 30. letech 16. století a následně v letech 1616 – 1784 sloužil potřebám zdejšího kláštera řádu minoritů. Podzemní prostory byly využívány jako pohřební katakomby, jejich větší část pak za 2. světové války sloužila po stavebních úpravách jako kryty protiletecké ochrany. Na počátku 90. let 20. století byl kostel celkově rekonstruován.

Kostel sv. Jiljí

Připomínaný již na konci 13. století, měl být údajně místem posledního odpočinku Arnošta z Hostýně, otce Arnošta z Pardubic. Kdysi v jeho sousedství stával klášter a les, dnes je obklopen hřbitovem.

Kostel sv. Jana Křtitele

Postaven Vilémem z Pernštejna pro vyznavače „pod obojí“ počátkem 16. století. Kolem kostela se až do druhé poloviny 19. století rozprostíral hřbitov s kostnicí, na jejímž místě později postavili zvonici, která se dochoval až do dnešních dní.

Kostel Sedmibolestné Panny Marie

Na místě dřevěné kapličky nechal kostel začátkem 18. století postavit místní kupec a měšťan Jakob Antonín Štross. Pardubičtí tomuto kostelu neřeknou jinak než „Kostelíček“, je obehnaný členitou zdí a je jedinou barokní stavbou v Pardubicích.

Evangelický sbor

Postaven na konci 19. století pro potřeby pardubické evangelické obce na popud někdejšího pardubického starosty Františka Hoblíka, který zde má i pamětní desku. Sbor byl nejnavštěvovanější ve dvacátých letech minulého století.

Husův sbor

Byl postaven podle plánů architekta F. Potůčka ve dvacátých letech 20. století pro Československou církev, nově ustanovenou po vzniku Československé republiky. Ve sboru je i síň prvního patriarchy této církve, dr. K. Farského.