Pardubicko - základní informace
Pardubicko je krajina rovná jako stůl s jedinou, zato velmi výraznou vyvýšeninou: Kunětickou horou. Je částí tak zvaného zlatého pruhu země české, nejúrodnější části Polabské nížiny. Pro toto území jsou charakteristické rozsáhlé kvetoucí louky, historické zavodňovací kanály a rybníky. Na Pardubicku se nachází několik chráněných území, jako je například přírodní rezervace prales Bukačka, půvabný park platanů a věkovitých dubů v Cholticích nebo typicky polabská krajina v okolí Lázní Bohdaneč. Je to kraj bohatý i na památky, mezi něž patří například goticko - renesanční zámek a historické jádro v Pardubicích, hrad na Kunětické hoře, barokní zámek v Cholticích a řada sakrálních staveb počínaje románským kostelem v Kojicích a konče dřevěným kostelíkem ve Velinách. Svým charakterem je Pardubicko přívětivým krajem pro cykloturisty a sportovní rybáře.
www.pardubicko.info
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií - www.strukturalni-fondy.cz
Přirozenou dominantou zdejšího kraje je hrad na Kunětické hoře, který si dal na počátku husitských válek postavit hejtman Diviš Bořek z Miletínka. Monumentalitu však hradu dodaly až stavební úpravy provedené pány z Pernštejna v 15. a 16. století. Hradní věž je nejvyšším místem v okolí a nabízí nádherné pohledy od hladin polabských rybníků až do Krkonoš. V sezoně je pravidelně přístupná stejně jako hradní palác, jehož prostory jsou využity k výstavním účelům. Úbočí Kunětické hory patří na Pardubicku mimo jiné k místům s nejbohatším výskytem rostlinných druhů. Pod hradem je k dispozici rozlehlé parkoviště, z něhož trvá nenáročný výstup na hradní nádvoří asi 15 minut. Přímo pod Kunětickou horu lze také doplout na lodi Arnošt z Pardubic, která kotví v Pardubicích u ČEZ arény. Můžete si vzít na loď kolo, prohlédnout si hrad, pokochat se krásným výhledem, a poté pohodlně dojet podél Labe zpět do Pardubic.
Kontakty:
Státní hrad Kunětická Hora, 533 52 Staré Hradiště
Tel.: 466 415 428
e-mail: kuneticka.hora@cmail.cz
www.hradkunetickahora.cz
Pohádkový svět pod Kunětickou horou u Pardubic. Medové zážitky z Perníkové chaloupky, které zahrnují prohlídky Muzea perníku s městečkem Perníkov, putování pohádkovým lesem atd.
Kontakty:
Muzeum perníku
V Perníkové chaloupce č.p.38
533 52 Ráby
Tel.: 466 612 474, 602 413 134
e-mail: info@pardub.cz
www.pernikova-chaloupka.cz
Malebné městečko je vyhledávaným návštěvním místem především kvůli zdejším slatinným lázním, zřízeným roku 1897. Lázním, v nichž se léčí nemoci pohybového ústrojí, vévodí cenný stavební komplex z počátku 20. století, projektovaný architektem Josefem Gočárem, obklopený rozlehlým, volně přístupným parkem. Ze starších fází stavebního vývoje Bohdanče se v původní dispozici dochovala budova renesanční, barokně upravené radnice. Dnešní farní kostel sv. Máří Magdaleny byl přestavěn roku 1737, z předchozího středověkého kostela zůstala novému monumentálnímu baroknímu chrámu pouze vysoká hranolová věž, která tvoří dominantu města. V Lázních Bohdaneč najdete dobře fungující informační centrum.
Kontakty:
Léčebné lázně Bohdaneč a.s.
Masarykovo nám. 6, 533 41 Lázně Bohdaneč
e-mail: obchod@llb.cz
Call centrum – info linka
Tel.: 466 860 860
www.llb.cz
Bratranci František a Václav žili v osadě Rybitví nedaleko Pardubic. František se narodil 3. 3. 1799 a byl rolníkem. Oplýval technickým nadáním. Sestrojil si např. fukar, rozuměl mlýnským strojům a údajně celé vsi opravoval hodiny. Chtěl sestrojit nové orební nářadí, představoval si ho jako hoblík, na kterém by upravil tvar i sklon háku. Konečnou podobu ale ruchadlu dal Františkův bratranec, kovář Václav. Ruchadlo se ale u venkovanů neosvědčilo. František se dostal do dluhů, musel prodat rodný grunt a přestěhoval se do Břehů u Přelouče, kde také 12. 2. 1849 zemřel. Václav přesídlil do Bukoviny u Dřítče, kde zemřel jen jedenáct dní po svém bratranci.
Zachovalý rodný dům Veverkových je typická zemědělská usedlost s jednou obytnou místností. Na domku je umístěna pamětní cedule s nápisem: "Zde se narodil Václav Veverka, vynálezce ruchadla, dne 10. prosince 1790". Na zahradě stojí památník bratranců Veverkových a na místě, kde Veverkovi poprvé v roce 1827 orali, stojí monument ruchadla.
Vesnický kostelík sv. Mikuláše ve Velinách je spolu se sousední zvonicí ojedinělou architektonickou památkou lidového stavitelství a malířství 18. století. Byl vybudován v roce 1752 na místě starého dřevěného kostela a uvnitř vyzdoben malbami. Areál kostela se zvonicí je veřejnosti volně přístupný.
Kontakty:
Obec Veliny
Kostel sv.Mikuláše
Tel.: 466 682 187
www.veliny.cz/Historie.aspx#kostel_sv._mikulase
Hřebčín v Kladrubech nad Labem je světoznámý díky plemennému chovu koní, nejstaršímu na světě. Po založení roku 1579 získal od císaře Rudolfa II. status císařského dvorního hřebčína, specializovaného na chov reprezentačních kočárových koní pro potřeby dvora. Díky tomuto chovu se v Kladrubech zachovala jedinečná populace starokladrubských koní, která byla spolu s celým hřebčínem vyhlášena národní kulturní památkou. Jádrem hřebčína je zámecká budova stojící na místě staršího renesančního objektu, který byl počátkem 18. století a znovu pak po velkém požáru v roce 1757 barokně přestavěn. V současné době zde lze shlédnout zámeckou galerii s ukázkou vybavení interiérů a další exponáty, týkající se vývoje hřebčína. Návštěvníkům hřebčína je též umožněna prohlídka stájí s odborným výkladem i projížďky malebným okolím na koni či kočárem s dvojspřežím nebo čtyřspřežím.
Kontakty:
Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Tel.: 466 933 832-7
e-mail: kladruby@nhkladruby.cz , chovkoni@nhkladruby.cz
www.nhkladruby.cz
Zámek ve Slatiňanech je původně renesanční stavbou z konce 16. století, postavenou na místě staré tvrze, o další stavební úpravy se v 19. století postarali tehdejší majitelé Auerspergové. Zámek, který je národní kulturní památkou a sídlem unikátního hipologického muzea, leží v přírodním krajinářském parku z počátku 19. století s druhou nejbohatší sbírkou dřevin ve východních Čechách. V parku mají výběh divocí koně Převalského a nedaleko je hřebčín s výběhy starokladrubských vraníků, kteří jsou ve Slatiňanech chováni. Po telefonické domluvě je možné prohlédnout si i hřebčín, nebo se projet v kočáře.
Kontakty:
Zámecký park č. 1, 538 21 Slatiňany
Tel.: +420 469 681 112
e-mail: zmk.slatinany@tiscali.cz
www.hippologickemuzeumslatinany.cz
Starobylé královské město vzdálené 11 km od Pardubic. Zdejšímu Resselovu náměstí vévodí arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie z roku 1359 a morový sloup. Zajímavý je i Kateřinský kostel z 2. poloviny 14. století nebo o dvě stě let mladší Mydlářovský dům, v němž je v současnosti umístěno Muzeum loutkářských kultur. Budova staré radnice je z roku 1560, naleznete zde i Novoměstskou kašnu s barokními sochami, nebo je možné navštívit Regionální muzeum či Divadlo Karla Pippicha.
Kontakty:
Informační centrum
Stará radnice
Resselovo náměstí 1, 537 01 Chrudim
www.navstevnik.cz/mestska-pamatkova-zona
Téměř 14 metrů vysoká dřevěná rozhledna u obce Horní Raškovice byla vybudována a zpřístupněna v roce 2004. Rozhledna je umístěna v blízkosti Raškovického lesa a v přírodně zajímavé lokalitě bývalých Raškovických lomů. Návštěvníci mohou využít k rozhledu po krajině dvě vyhlídkové plošiny, přičemž horní je ve výšce 10 metrů a vede k ní 47 schodů. Z věže se otevírá pohled nejen na Železné hory, ale také na vrcholky Krkonoš a Orlických hor či do Polabí. Areál rozhledny byl v roce 2007 doplněn o sochařská a řezbářská díla.
Kontakty:
Obec Svinčany
Tel.: 466 972 389
www.svincany.cz
Vesnice u Chrudimi s kostelem sv. Bartoloměje ze 14. století s lidovými renesančními a barokními nástěnnými malbami. Ke kostelu vede dřevěný krytý most z roku 1721, obnovený roku 1961. Zdejší zvonice je ze 17. století, zvony v ní jsou však ještě mnohem starší.
Barokní zámek, původně renesančně stavěný mezi lety 1579 a 1605 Albrechtem Slavatou z Chlumu a po něm Markétou Berkovou, rozenou Trčkovou. Od roku 1664 letní rezidence královéhradeckých biskupů, přestavěný a doplněný dalšími barokními křídly. Interiéry ozdobeny rozměrnými malbami exotických krajin se zvířaty či medailony s římskými motivy.
Kontakty:
www.navstevnik.cz/chrast
Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v původním krajinném prostředí u Hlinska. Ukázky bydlení, způsobu života a práce drobných zemědělců, lidové technické památky na vodní pohon. Pořádají se zde četné programy přibližující lidová řemesla, obyčeje i lidovou kulturu.
Kontakty:
Soubor lidových staveb Vysočina
Veselý kopec u Hlinska
Tel.: 469 326 415
e-mail: sls.vysocina@atlas.cz
www.vesely-kopec.cz
Nevelký městys na cestě z Polabí do Železných hor. Místní zámek postavili v poslední čtvrtině 17. století na místě starší renesanční vodní tvrze, jejíž pozůstatky se dodnes nalézají v severozápadní části zámeckého nádvoří. Dominantu zámeckého nádvoří tvoří kaple sv. Romedia, nejvýznamnější barokní památka v širokém okolí. V kapli, dokončené roku 1692, se v původní podobě dochovala mimořádně hodnotná malířská, řezbářská a štukatérská výzdoba, na níž se podíleli italští umělci. V části zámku je instalováno obecní muzeum, romantiku zámeckého areálu dotváří volně přístupný rozlehlý park s kaskádou rybníků.
Kontakty:
Choltický zámek
Obec Choltice
Tel.: 466 052 343
e-mail: marie.fizova@khspce.cz
www.choltice.cz/page.php?pageid=32
Nejvýznamnější památkou Heřmanova Městce je kostel sv. Bartoloměje přestavěný v letech 1756 až 1761. Najdeme zde i nově zrekonstruovanou synagogu z roku 1870 Františkem Schmoranzem a bývalou židovskou školu, kde se nachází Gallery Cyrano se stálou expozicí obrazů a soch autorů 20. století (Čapek, Zrzavý, Kupka, Šíma, Štýrský, Jíra, Janeček, Gutfreund a další). Součástí židovských památek je i hřbitov s jedenácti sty náhrobky, některými již z 16. století. Z náměstí v Heřmanově Městci lze vstoupit do čtyřicetihektarového přírodně krajinářského parku se zámkem, na který navazuje ještě mnohonásobně větší přírodní park. Sportovní hala z roku 1998 a koupaliště s autokempem v Konopáči slouží občanům z města i širokého okolí.
Kontakty:
Infocentrum Heřmanův Městec
Tel.:469 625 147
www.hermanuv-mestec.cz
Podhůří Železných hor bylo ve středověku krajem drobné rytířské šlechty, která si jako svá obydlí budovala opevněné tvrze a dvorce. Nejlépe dochovaná středověká tvrz na Pardubicku se nachází uprostřed obce Svojšice. Její masivní kamenné zdivo je ze 14. století, další stavební úpravy zde probíhaly ještě v době renesance. Jako panské sídlo sloužila až do třicetileté války. Areál tvrze je přístupný, jeho součástí je i pomník věnovaný Julii Havlíčkové, manželce známého českého žurnalisty a politika Karla Havlíčka Borovského.
Město Holice je cílem turistických návštěv zvláště díky zdejší muzejní expozici, věnované známému cestovateli dr. Emilu Holubovi, který v 70. a 80. letech 19. století shromáždil mnoho přírodovědného a etnografického materiálu z afrických zemí. Holice se však mohou pochlubit i cennou architektonickou památkou, farním kostelem sv. Martina, postaveném v první půli 18. století na místě staršího středověkého objektu.
Kontakty:
Kulturní dům města Holic
Holubova 768, 534 01 Holice
Tel.: 466 920 476
e-mail: kd@holice.cz
www.kd.holice.cz/pamatnik_emila_holuba
Litomyšlský zámek, národní kulturní památka a památka UNESCO, jedna z nejvýznamnějších renesančních staveb v České republice. Historie osídlení zámeckého návrší a pozdějšího zámku je neodmyslitelně spjata s dějinami města. Zámek i staré město do Litomyšle každoročně přilákají tisíce turistů.
Kontakty:
Smetanovo náměstí 72, Litomyšl
Tel.: 461 612 161
e-mail: ic@litomysl.cz
www.litomysl.cz/ic
www.unesco-czech.cz/litomysl/predstaveni
Chráněný přírodní výtvor nacházející se mezi Budislaví, Prosečí a Novými Hrady patnáct kilometrů od Litomyšle i Poličky. Větrné a vodní eroze vypreparovaly zdejší skály ze svrchnokřídových pískovců mořského původu do bizarních tvarů. Oblast dostala název podle pověsti o loupeživém rytíři Vavřinci Toulovcovi, který se prý ve zdejších skalních slojích ukrýval se svou družinou. Nejatraktivnějšími útvary jsou Městské maštale, Kolumbovo vejce, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Panský stůl. Terén zpřístupňuje hustá síť značených cest, vytvářející možnost kruhových vycházek.
Kontakty:
www.mastale.cz