Uvnitř zámeckých hradeb v oáze klidu přímo v centru města žije 50 druhů chráněných živočichů, zejména zpěvného ptactva. Koncem dubna se ze zámeckých valů ozývá noční zpěv slavíků.
Na 1400 druhů rostlin bylo nalezeno v katastru města při aktualizaci botanického průzkumu, který se uskutečnil před několika lety. V tomto ohledu se Pardubice řadí na přední příčky mezi všemi městy v republice.
Skupina starých metasekvojí roste v arboretu na pardubickém sídlišti Dukla. Kromě nich je zde k vidění dalších 120 druhů domácích a cizokrajných dřevin včetně vzácného korkovníku sachalinského.
Město pečuje o 32 tisíc stromů v parcích a stromořadích, stará se o 400 ha veřejné zeleně a asi 45 kilometrů živých plotů.
V bezprostředním okolí Pardubic se nachází několik chráněných území. V prvé řadě se jedná o přírodní památku Nemošická stráň, kde je předmětem ochrany terasa dolního toku Chrudimky porostlá dubohabřinou. Území je významným nalezištěm paleontologickým, zoologickým a zejména botanickým. V širším okolí Pardubic stojí za zmínku nejvýznamnější lokalita, a tou je národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka. Předmětem ochrany jsou rybniční společenstva, vlhké louky a rákosiny se vzácnou flórou a faunou.
Překrásné písníky s čistou vodou, písečnými plážemi a okolní zelení zlákají ke koupání každoročně tisíce obyvatel z Pardubic i okolí a poskytují přírodní osvěžení a zábavu v horkých letních dnech. Na větším z mělických písníků se nachází škola vodního lyžování, a to pro začátečníky i profesionály.
Opatovický kanál, který byl postaven na pokyn Viléma z Pernštejna a byl dokončen roku 1513, je významnou stavebně-technickou památkou. Kanál sloužil především k napájení rybníků, k pohonu mlýnů, několika pil, v 18. století poháněl papírnu v Semíně a potom v Opatovicích, ve 20. století u mlýnů několik vodních elektráren. Umělý tok tohoto nadregionálního biokoridoru zcela zapadá do polabské krajiny. Ve střední části tvoří četné meandry, břehy jsou lemovány vzrostlými duby. Jeho délka je 32,6 km. Podél kanálu vedou tři cyklotrasy.
Kladrubský hřebčín byl vyhlášen Národní kulturní památkou, je proslulý chovem bílých starokladrubských koní. Zámek i hřebčín je veřejnosti přístupný, po dohodě se můžete projet na koni či v kočáře. Slatiňanský hřebčín je přístupný pouze po předchozí telefonické dohodě, chovají se zde černí starokladrubští koně.
web: www.nhkladruby.cz, www.hippologickemuzeumslatinany.cz